1066_20240112_084902.jpg

Nový čáslavský trenér Kučera pomohl řadě fotbalistů k profesionální kariéře

Tento měsíc oslaví kulaté jubileum, bude mu rovných šedesát let. A kulatiny bude už moci slavit se svým novým týmem. Fotbalový trenér Roman Kučera přijal pozici hlavního trenéra divizní Čáslavi. S tou bude v jarních odvetách bojovat o záchranu, což bude pro něj i celý klub hodně složité. Na podzim totiž Čáslav získala pouhých sedm bodů. Teď je na novém kouči a jeho svěřencích, jak se s tím popasují. Ve své kariéře toho zažil více než dost, trénoval první, druhou i třetí ligu, působil v mládežnických reprezentacích nebo jako šéftrenér mládeže v Jihlavě. O své trenérské kariéře se rozpovídal v rozhovoru pro Kutnohorský deník.

Přijal jste novou výzvu v podobě angažmá v divizní Čáslavi, kde vás v jarní části čeká hodně tuhý boj o záchranu. Tým má jen sedm bodů. To nebude vůbec jednoduché…

Ano, situace není jednoduchá, ale co je jednoduché. Věříme, že tuto výzvu zvládneme a po skončení soutěžního ročníku budeme slavit záchranu v soutěži. Kdybych tomu nevěřil, nebyl bych v Čáslavi.

Jak jste zmínil, vy věříte, že se vám podaří divizi zachránit. Bude potřeba, aby si hodně věcí sedlo. Co bude podle vás to nejdůležitější?

Nejdůležitější je připravit tým tak, aby začal vyhrávat. Půjdeme zápas od zápasu, musíme bodovat a uhrát tak dvacet pět až dvacet sedm bodů. Matematika je neúprosná. Stávající kádr chceme doplnit o tři až čtyři zkušené hráče, kteří nejsou poznamenaní neúspěšnou podzimní částí. Hlavní úkolem je připravit tým nejen kondičně, ale zejména herně-takticky. Důležitá bude i psychická odolnost a týmová soudržnost. Samozřejmě musíte mít i potřebnou dávku štěstí. Musí se nám vyhýbat zranění, nemoci.

Máte za sebou bohatou trenérskou kariéru, dokonce jste byl šest zápasů jako hlavní trenér v prvoligové Jihlavě. Jak na angažmá v nejvyšší soutěži vzpomínáte?

Na působení v Jihlavě vzpomínám v dobrém. Trénoval jsem v Jihlavě více než dvacet let, prošel jsem všechny kategorie. V letech 2014 - 2016 jsem dva a půl roku působil u A týmu v první lize. Podzim 2014 jsem vedl A tým jako hlavní trenér. V tomto období se nám dařilo,vyhrávali jsme, dařilo se. Vzpomínám, porazili jsme například doma Slavii Praha. Prohráli jsme až poslední podzimní zápas s budoucím mistrem Spartou Praha. Bylo vyprodáno, fotbalem žila celá Vysočina. V průběhu mého působení v roli asistenta jsme se zachraňovali, ale vždy jsme to zvládli. Do týmu jsme zabudovali řadu mladých hráčů, odchovanců, kteří se prosadili v dalších klubech. Například Tecl, Masopust, Kliment, Kopic, Kučera. V letech 2018 - 2020 jsem řídil klubovou akademii. Nastartovali jsme koncepci rozvoje mladých hráčů v RFA a KA. Byla to další cenná zkušenost.

Za své krátké působení v roli hlavního kouče jste byl dvakrát nominován na trenéra měsíce. To bylo určitě příjemné ocenění vaší práce…

Ano, vzpomínám rád na toto období. Když se daří, je to příjemné, ale teď už je to opravdu historie.

Před deseti lety jste dostal cenu pro nejlepšího trenéra v juniorské a dorostenecké kategorii. Co to pro vás znamená?

Bylo to ocenění práce trenérů v klubu, ve kterém jsem pracoval. Byl jsem jedním z nich, který pomohl řadě hráčů k profesionální kariéře. Jména Vydra, Tecl, Gebre, Kopic, Kliment, Klíma, Masopust, Kučera a další. V mládežnických reprezentacích jsem v té době vedl Čermáka, Ševčíka, Zímu, Luftnera, Juliše, Trávníka… Byl to poslední tým, který postoupil na mistrovství světa v Mexiku.

Berete angažmá v Jihlavě za svůj vrchol, nebo to je to dvouleté působení jako hlavní kouč reprezentační šestnáctky, nebo role asistenta u repre U 18 a U19, kde jste působil čtyři roky?

Neberu to tak. Všechna angažmá byla zajímavá a hodně jsem se naučil. Dělal jsem práci, která mě bavila.

Jak jste se k trénování vůbec dostal?

Jako vystudovaný učitel - vystudoval jsem geografii s tělesnou výchovou - jsem neměl žádné ambice. Začal jsem trénovat svoje děti, zároveň jsem začal trénovat muže na vesnici. Postupně jsem jako trenér prošel Havlíčkovým Brodem, Ždírcem nad Doubravou, Jihlavou… Vystudoval všechny licence, včetně UEFA mládež, ale i UEFA dospělí. Začal jsem pracovat jako profesionální trenér KFS Vysočina, zaměstnanec FA v RFA a KA. Trénoval jsem divizi, třetí ligu, krátce druhou a první ligu. K tomu přišly nabídky k reprezentacím.

Vaše kariéra trenéra je pestrá a bohatá, ale co vaše hráčská kariéra. O té možná fotbaloví příznivci moc nevědí…

Ano, to je pravda. Jako hráč jsem hrával krajské soutěže na vesnicích, na vojně divizi ve Slaném. V Havlíčkově Brodě jsem hrál futsalovou ligu. Rozhodující pro mě byl osobní život, ve dvaadvaceti jsem měl rodinu, začal jsem stavět dům a důležitější než fotbal bylo samozřejmě studium a rodina.


ROMAN KUČERA

Bydliště: Havlíčkův Brod
Narozen: 23. ledna 1964
Zaměstnání: učitel
Znamení: Vodnář
Záliby: Sport, kultura
Oblíbené jídlo: ryby
Oblíbené pití: Plzeňské pivo
Oblíbený film: Forrest Gump
Oblíbená hudba: Divokej Bill

Zdroj: https://kutnohorsky.denik.cz/f...

Foto č.1: FC Vysočina Jihlava, Foto č.2: fotbal.cz