Největším pozitivem zápasu je ukončení jarního čekání na body. Jinak to byl spíš boj. Oběma týmům nejde upřít snaha a intenzita hry, ale pěkných fotbalových akcí bylo pomálu. Naši hru doprovázela spousta nepřesností a za všechny určitě nemohlo druhé jarní setkání s přírodní trávou.

Jarní zdravotní patálie zjevně nemají konce a během týdne jsme přišli o tři hráče kvůli zranění kotníku. Kromě hráčů z U19 nám opět na výpomoc dorazili dva kluci z U15 a zejména Michera si užil křest ohněm, když na druhý poločas musel do brány.

Do Vysokého Mýta jsme jeli s vědomím, že si poprvé od konce října zahrajeme na přírodní trávě a velkým odhodláním ukončit jarní bodové trápení. Na rozdíl od zápasu U19, který se odehrál na hlavním hřišti, jsme se museli spokojit s menším a hrbolatějším hřištěm záložním. Do jaké míry to byl taktický záměr pořadatelů se můžeme jenom domnívat.